|
|
Články: 15. Zajímavá lokalita augitu a kalcitu z vrchu Deblík u
Libochovan
zveřejněno 22.12. 2016
Úvod:
| V jednom z meandrů řeky Labe protékající tzv. Českou branou (Porta Bohemica)
je zachován výrazný vrch Deblík. Tento vrch
vzniklý díky terciérní vulkanické
činnosti je od druhé poloviny 19. století předmětem
zájmu těžby stavebního kamene a to hned v několika různě
velkých lomech a lůmcích.
Nejvýraznější z těchto lomů jsou
především tři z nich. Aktuálně těžený lom
na drcený bazaltový kámen se nachází
na vrchu Trabice přibližně 1,5 km sv. od obce Řepnice. Těžený
materiál je dopravován cca 1 km k drtičkám u
starého již netěženého lomu založenému n
úpatí vrchu Deblík přibližně 1,5 km severně od
obce Libochovany. V tomto lomu se nachází drtička
vytěženého materiálu a jedná se o první
velký lom otevřený v oblasti Libochovanských lomů
na kámen. Na vrchu Deblík se však
nachází také již nečinný a aktuálně
zavážený lom nazývaný podle vrchu na
kterém leží - Deblík. Tento menší
lom (třetí největší z místních lomů)
je místem nálezu zajímavých minerálů
i kalcifikovaných částí stromů. |
Geologická a geografická situace:
Vrch Deblík (459 m.n.m.) se nachází
mezi městy Ústí nad Labem a Litoměřice, přibližně 2 km
ssv. od obce Libochovany, 1 km jv. od obce Církvice a 1,5 km jz.
od obce Sebuzín. Jedná se o morfologicky
výrazný vrch vázaný na vulkanické
projevy propagace Oháreckého riftu
související s hlavní fází vzniku
Českého středohoří. Stáří vrchu bylo
radiometrickými metodami určeno přibližně na 32 milionů let.
Rozložení a typy hornin, kterými je vrch
tvořený může naznačovat výlev do vodního
prostředí, o kterém svědčí některé
nalezené hyaloklastity a hyalotufy. Obecně se dá
říci, že se jedná o bazaltový sopouch s
výrazným zastoupením vulkanoklastického
materiálu. Tento vulkanoklastický materiál je
také velkým problémem při těžbě bazaltů, a proto
zde u hlavního lomu byla vytvořena vnější deponie
tohoto nevyužitelného materiálu. Pro lepší
orientaci po Libochovanských lomech si uvedeme přehlednou mapu s
vyznačením a pojmenováním jednotlivých lomů
a lumků.
|
|
Letecká mapa oblasti
zdroj:(http://mapy.cz)
|
Geologická mapa 1:50 000
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)
|
|
Lom Libochovany (LB1) se nachází přibližně 1,5 km
severně od obce Libochovany a 200 metrů jz. od vrcholu Deblíku.
V tomto lomu je také umístěné
veškeré technické zázemí
důležité pro těžbu místního kamene těžených
společností Eurovia Kamenolomy, a.s.. Z tohoto lomu také
vede dopravník drcené suroviny směrem k
výdejnímu místu umístěného
poblíž železničního viaduktu tratě Ústí nad
Labem (Střekov) – Litoměřice. Deponie nadrceného
materiálu se nachází v blízkém
okolí tohoto místa. Lom Libochovany 1 byl prvním
velkým lomem otevřeným v oblasti Libochovanských
lomů. Těženou horninou zde byl olivinický bazalt. |
| Druhý
větší lom otevřený v 70. letech minulého
století budeme označovat jako lom Deblík (LB2) a tento
článek pojednává o mineralogii
především právě této lokality. Těženou
horninou zde byl olivinický bazalt. S cca 200 metrů jižně
položeným lomem LB1 je spojen dopravní nezpevněnou
cestou. Třetí aktuálně těžený lom se
nachází na vrchu Trabice (429 m.n.m.) cca 1,5 km ssv. od
obce Řepnice a 2 km sv. od obce Libochovany. S lomem LB1 je opět spojen
nezpevněnou dopravní cestou. Těženou horninou zde je
olivinický bazalt. Kromě těchto tří lomů se v hřebenu
vrchu Deblík až Trabice nachází několik
dalších menších lůmků těžených
poměrně nahodile od 50. let minulého století. |
|
Lom LB2 - Deblík v květnu 2014. |
Lom Trabice v červnu 2015. |
|
Jedná se o
drobný lom na olivinický nefelinit (LB3) s
výraznou sloupcovitou odlučností v místě, kde se
dnes nachází výdejna nadrceného
materiálu. Dále o podobný lom (LB4)
těžící opět bazalt při cestě z lomu LB1 do lomu
Deblík (LB2). Práce v tomto lomu skončily díky
převaze vulkanoklastického materiálu na těženým
bazaltem. Zajímavé jsou však také
výskyty dvou odlišných typů hornin
nacházejících se v blízkosti lomu LB1,
které byly v minulosti taktéž těženy. Větší
těleso (LB5) se nachází mezi lomy LB1 a LB3 přibližně 100
metrů jižně od kóty 274 m.n.m. v hřebeni vrhu Deblík a
místní hornina je trachybazalt. Druhý
výskyt je trachytová žíla
nacházející se v posledním
zjištěném malém lůmku (LB6) po pravé straně
při cestě po nezpevněné dopravní cestě z lomu LB1 do lomu
Trabice. |
Mineralogie:
Všechny lomy hřebenu Deblík a Trabice byli
autorem několikrát navštíveny v rozmezí let
2010 až 2016. Během této doby byly z několika těchto lomů
popsány mineralogicky zajímavé nálezy.
Mineralogicky nejvíce atraktivní se jeví lom
Deblík, odkud byly také nedávno popsány
nálezy minerálů. Nutno dodat, že autor tohoto
článku při objevení zajímavých
mineralogických ukázek o tomto již publikovaném
článku nevěděl a zajímavé nálezy z vrchu
Deblík byly tedy učiněny jen díky vlastnímu
mapování. |
Lom Deblík (LB2) je ze všech lomů v okolí
Libochovan umožňuje jak soustavné možnosti
pozorování (jedná se již netěžený lom), ale
také stálé možnosti sběru místních
minerálů. Nejhojnějším minerálem lokality
je kalcit – CaCO3.
Ten se v lomu vyskytuje hned na několika místech. Jeho
první výskyt byl autorem zaznamenán v malém
reliktu nevytěžené partie při vjezdu do lomu, který je
dnes již špatně rozeznatelný od okolního
navezeného materiálu. V tomto výchoze
tvořeným hojnými sopečnými bombami až
metrových velikostí se kalcit vyskytuje ve formě
sporadických žil pronikající mezerami mezi
sopečnými bombami.
|
|
Odkrytá část dutiny s drúzou kalcitu (květen 2014). |
Mocnost těchto žil dosahuje max. 2 cm a místy tyto
žíly naduří až do 15 cm velkých
drúzových dutin. V těchto dutinách tvoří
kalcit krystaly tvaru skaenoedru. Kalcit v tomto výchoze
však bývá ve většině případů silně
naleptaný a značně rozpadavý. Vzácně se zde
také nacházejí kalcitové
pseudomorfózy po aragonitu ( CaCO3)
ve tvaru sluncí až 4 cm velikostí. Některá z
těchto sluncí mají dosud zachovaný
aragonitový střed. Zajímavostí jsou
kalcifikovaná fosilní dřeva, která se
nacházejí ve vulkanoklastickém materiálu.
Druhým místem kde byl v lomu Deblík
nalezený kalcit je celá pravá část
lomové stěny. Kalcit zde tvoří podobně jako na
prvním místě žíly o mocnosti max. 2 cm,
které prostupují většinou bazaltem a místy
tvoří drúzové dutiny. Drúzové dutiny
dosahují maximálních velikostí až 20 cm.
Krystaly mají tvar skalenoedru (od nízkých až
téměř jehlice) a klenců. Jejich velikost závisí na
velikosti dutin a většinou dosahují velikosti do 2 cm.
Trochu jiný byl výskyt v rozpadavé hornině,
která byla pravděpodobně tufovým tělesem vytrženým
magmatem (měla typický plastický bazaltový lem). V
tomto tělese velkém přibližně 5 x 4 m tvořily žíly
kalcitu pukliny značných velikostí, které se
špatně odhadují vzhledem k faktu, že často prostupovaly
celým tělesem. Z těchto žil, které byly díky
zavážení lomu skrývkovým materiálem
dobře přístupné v roce 2014, byly autorem
získány pěkné ukázky často mírně
naleptaných kalcitových drúz.
Největší získaná drúza dosahovala
délky téměř 90 cm. Tato poloha je dnes již bohužel
díky zavážení lomu skrývkovým
materiálem bez výkopových prací
nedostupná.
Krystal augitu (lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 20 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
Velmi
zajímavý je však výskyt druhého
pospaného minerálu a to klinopyroxenu augitového
složení. Augit – (Ca,Na)(Mg,Fe,Al,Ti)[(Si,Al)2O6],
se v lomu vyskytuje velmi hojně ve vulkanoklastickém
materiálu. Ten se nachází především
v nadloží bazaltu v poměrně mocné až 20 metrů
vysoké vrstvě. Dokonale omezené krystaly augitu zde
tvoří až 4 cm velké jedince, které jsou často
také porostlé tenkou vrstvou bílého
kalcitu. Častý je výskyt srostlic. Lesk krystalů je
spíše matný až pryskyřičný.
Nejlepší možnosti sběru těchto krystalů byly až do roku
2014 v pravém osypovém kuželu pod stěnou, kde se
díky zvětrávání a gravitaci hromadilo
velké množství jednotlivých krystalů augitu. Dnes
z tohoto osypového kuželu díky zavážení
lomu zbývá pouze cca 2 metry vysoký relikt. |
Lesklý krystal augitu (lom LB2 - Deblík). Velikost krystalu 17 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
Krystal augitu (lom LB2 - Deblík). Velikost krystalu 23 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
Srostlice krystalů augitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 28 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
|
|
|
|
Krystal augitu s povlakem kalcitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 25 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
Velký krystal augitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 29 mm.
Rok nálezu 2011. |
|
Krystal augitu s povlakem kalcitu v hornině (lom LB2 - Deblík).
Velikost vzorku 81 mm.
Rok nálezu 2011. |
| Dalším nalezeným minerálem byl obecný opál – SiO2 * nH2O.
Ten tvoří hlízy bílé a béžové
barvy velké až 20 cm vyskytující se podobně jako
augit v tělese vulkanoklastik. Jeho nálezy jsou však
vcelku sporadické. Na lokalitě byl nalezen také biotit - K(Mg,Fe)3(Si3Al)O10(OH,F)2.
Ten tvoří až 1 cm velké nedokonale omezené
hexagonální tabulky jak v žilách
olivinického bazaltu, tak v tělese vulkanoklastického
materiálu. |
|
Hlíza obecného opálu ve vulkanoklastickém materiálu lomu LB2 - Deblík. |
| Kromě lomu LB2 se podařilo
nalézt také zajímavé ukázky
minerálů v lomu LB4 a lomu Trabice. V lomu LB4 se na
puklinách olivinického bazaltu vyskytuje první ze
zástupců minerálů zeolitové skupiny chabazit - CaAl4Si8O24 * 12H2O,
a to v drobných max. 1 mm velkých krystalech čiré
až bílé barvy. Ten je zde doprovázen
žlutými skalenoedry kalcitu do 1,5 cm. V lomu Trabice lze v sz.
okrajových partiích lomu narazit na žilný kalcit v
žilách mocných až 5 cm. Drúzové dutiny v
těchto žilách nebyly nalezeny. V lomu jsou sporadicky
možné nálezy drúz kalcitu z žil, které
protínají vulkanoklastický materiál. V
prosinci 2011 zde v dutině olivinického bazaltu byla
objevená zatím jediná ukázka 1 cm
velkých tenkých jehlic natrolitu - Na2(Al2Si3O10) * 2H2O. |
Část opálové hlízy (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 77 mm.
Rok nálezu 2011.
|
|
Drúza krystalů chabazitu (lom LB4). Velikost vzorku 79 mm.
Rok nálezu 2011.
|
|
Drúza krystalů chabazitu a kalcitu (lom LB4).
Velikost vzorku 73 mm.
Rok nálezu 2011.
|
Možnosti sběru:
Přestože
mineralogické ukázky z těchto lokalit nepatří k
moc vyhledávaným mohou tyto lomy poskytnout řadu
hezkých mineralogických vzorků. Vzhledem k
rozsáhlosti území, na kterém se lomy
nacházejí a také samotnému počtu
samotných lomů lze usuzovat i na další dosud
nepopsané nálezy minerálů. Lom LB2 na
Deblík o kterém byla větší část
tohoto článku je postupně zavážen vnitřní
výsypkou. Díky tomu stará zajímavá
místa s nálezy místních minerálů
zanikají, ale další místa se naopak
objevují podél staré lomové stěny,
jejíž dolní hranice se neustále posunuje. V lomu
Trabice lze očekávat zajímavé nálezy
minerálů, avšak vzhledem k intenzitě těžby a malé
sledovanosti lomu sběrateli je dost pravděpodobné, že tyto
výskyty nebudou (a nejspíše ani nebyly)
zaznamenány. Ke vstupu do lomu Trabice a LB1 je nutné
povolení vlastníka lomu. Lom LB2 je
nehlídaný a kromě občasného zavážení
tatrovkami s hlušinou v nečinnosti.
|
|
Velká drúza kalcitu z lomu LB2 a šťastní nálezci... (květen 2014). |
Polohy vulkanoklastického materiálu v lomu LB2 - Deblík. |
|
Krystaly augitu vyvětralé z vulkanoklastické polohy v lomu LB2 - Deblík. |
|
Malý lom (LB6) na trachytové žíle. |
Pro tento rok byl toto poslední článek v
seriálu „Mineralogických střed“. V
pokračování tohoto seriálu budu pravděpodobně
pokračovat zase za rok. :)
|
Historie
2024
Online přednášky
Naše exkurze
